Bojujete s režijními náklady? (Metoda ABC)

Co je to ABC?

Které produkty Vás nákladově "zabíjí", a na kterých skutečně vyděláváte, když režijní náklady vyvolané výrobou dané skupiny výrobků mohou "přebít" zdánlivě příznivý vliv přímých nákladů.

Řada firem "bojuje" v ekonomickém vyhodnocování výsledků středisek s rozpočítáváním režie. Tradiční účetní metody, kdy je celkový objem režie rozpočítán na jednotku produkce funguje jen, nemá-li podnik příliš široký sortiment (kolik kterému leckdy zcela odlišnému výrobku přiřadit?). Jedno z řešení, které pomůže je metoda ABC, která přece jen rozděluje režii trochu objektivnějším způsobem.

Proč ABC?

K stanovení „opravdových“ nákladů pro nákladový subjekt

Nákladový subjekt = výrobek, pracovní místo, služba či zákazník

Situace

Typická situace v zavedené výrobní firmě

  • Technicky dobrý výrobek /služba
  • Produkt / služba je dodáván včas
  • Zákazníci jsou spokojeni
  • Produktivita srovnatelná s průměrem odvětví
  • Velmi úspěšní růst první roky po založení
  • Nepřijatelná úroveň ziskovosti po nějakou dobu

Časté doměnky

  • Slabý prodej, na to aby byl ziskový
  • Časy jsou teď zlé
  • Konečný produkt se prodává příliš levně

Realita

  • Růst tržeb neznamená nutně růst zisku
  • Některé produkty peníze vytvářejí a jiné je spotřebovávají
  • Existuje příliš těch, které je spotřebovávají
  • Nikdo si není jist, kde se peníze vytváří a kde ztrácí

Stanovení nákladů

Znát náklady potřebujeme k:

  • K identifikaci producentů/konzumentů peněz
  • K nalezení ekonomického bodu zvratu
  • K porovnání různých možností
  • K objevení příležitosti k zlepšení nákladů
  • K přípravě a aktualizaci podnikatelského plánu
  • K zlepšení strategického rozhodování

Způsoby stanovení nákladů

  • Intuice
  • Expertní odhad
  • Tradiční nákladové účetnictví (TCA)
  • Activity Based Costing (ABC)

Kdy použít ABC?

  • Režie je vysoká
  • Produkty jsou různorodé: komplexnost, objem, množství přímé práce
  • Náklady na neshody jsou vysoké
  • Konkurence je tvrdá

TCA

= tradiční nákladové účetnictví
  • Libovolně alokuje režijní náklady nákladovým subjektům
  • Celkové režijní náklady jsou přiřazovány produktu na základě objemového měřítka: hodiny práce, strojní čas
  • Předpoklad: vztah mezi režií a objemovým měřítkem (u výrobní režie to ještě vcelku platí, u marketingové, obchodní, logistické a správní již však málokdy

Příklad přidělení režie v TCA

Výrobek A
1 hodina přímé práce
Náklady přímé práce:  1 hod * 20 € / hod = 20 €
Poptávka: 100

Výrobek B
2 hodiny přímé práce
Náklady přímé práce:  2 hod * 20 € / hod = 40 €
Poptávka: 950
_______________________________________________
Celková režie: 100 000 €
Celková přímá práce: 2 000 hodin ⇒ 100 000 € / 2 000 hodin = 50 €/hod

           přímá práce     přidělená režie dle TCA
Výrobek A:   1 hod              50 €/ks 
Výrobek B:   2 hod             100 €/ks

Postup ABC

= vychází ze spotřeby zdrojů v potřebných činnostech

Hlavní kroky ABC

  1. Identifikovat činnosti
  2. Stanovit náklady pro každou činnost
  3. Určit nákladové faktory
  4. Sběr dat o činnostech
  5. Spočítat náklady produktu

1. Identifikovat činnosti

Příprava
Výroba
Příjem
Balení
Inženýrink

2. Stanovit náklady činností

Příprava		10 000 €
Výroba 		        40 000 €
Příjem		        10 000 €
Balení		        10 000 €
Inženýrink	        30 000 €

3. Určit nákladové faktory

Příprava		počet příprav
Výroba			strojové hodiny
Příjem			počet objednávek
Balení			počet exped. závozů
Inženýrink		inženýrské hodiny

4. data pro činnosti

Náklady       €     Výrobek A    €    Výrobek B    €
příprava    10 000    1        2 500      3      7 500
výroba      40 000  100        2 000  1 900     38 000
Příjem      10 000    1        2 500      3      7 500
Balení      10 000    1        2 500      3      7 500
inženýrink  30 000  500       15 000    500     15 000
______________________________________________________
                              24 500            75 500

5. Výpočet nákladů produktu

Režie produktu A:   24 500 € / 100   = 245 €
Režie produktu B:   75 500 € / 950   =  79,47 €

Srovnání TCA a ABC

Výsledky získané metodami TCA a ABC mohou být někdy dramaticky rozdílné!

				TCA		ABC
Náklady pro produkt A
Režie:			        50 €		245,00 €
Přímé náklady:	                20 €		 20,00 €
______________________________________________________
Celkem:		                70 €		265,00 €

Náklady pro produkt B
Režie:			       100 €		 79,47 €
Přímé náklady:	                40 €		 40,00 €
______________________________________________________
Celkem:		               140 €		119,47 €

ABC je přesnější systém řízení nákladů než tradiční nákladové účetnictví (TCA) TCA není schopno spočítat „skutečné“ náklady produktu

cíl 1: nad/podcenění (Undercosting / Overcosting)

Příklad "Over/Under cost"

Andrea, Beata a Caren spolu chodí na večeři do restaurace, utratí:

  • Andrea = 140 Kč
  • Beata = 300 Kč
  • Caren = 160 Kč
  • Celkem 600 Kč

​Platí ale účet většinou stejným dílem (na třetiny)

  • 600 Kč / 3 = 200 Kč
  • Andrea a Caren ==> overcosted (nadceněny)
  • Beata ==> undercosted (podceněna)

cíl 2: Zpřesnění rozpočtování režie

Jedna kategorie režií (Single Indirect Cost Pool System)

(= jedna společná režie)

  • T-Optika s.r.o. vyrábí běžné čočky (NL = normal lens) a komplexní čočky (CL = complex lens)
  • Nákladové objekty: 80 000 NL a 20 000 CL
  • NL (normální čočky)
    • přímý materiál: 15 200 000 Kč
    • přímá práce: 8 000 000 Kč
    • přímé jednotkové náklady: 23 200 000 Kč / 80 000 ks = 260 Kč/ks
  • CL (komplexní čočky)
    • přímý materiál: 9 200 000 Kč
    • přímá práce: 2 600 000 Kč
    • přímé jednotkové náklady: 11 800 000 Kč / 20 000 ks = 590 Kč/ks
  • Celková režie: 29 000 000 Kč (Indirect cost pool)
    • objem přímé práce: 50 000 hodin (indirect cost allocation base)
    • cena práce: 29 000 000 / 50 000 = 580 Kč/hod
    • nákladové objekty: CL a NL
      • přímý materiál
      • přímé náklady práce
    • alokace práce, T-Optika s.r.o. využává
      • CL = 14 000 hod * 580 Kč/hod = 20 880 000 Kč
      • NL = 36 000 hod * 58 Kč/hod =  8 120 000 Kč
  • Celkové náklady
    • NL = 23 200 000 Kč (přímé) + 20 880 000 Kč (nepřímé) = 44 080 000 Kč
    • CL = 11 800 000 Kč (přímé) + 8 120 000 Kč (nepřímé) = 19 920 000 Kč
  • Jednotkové náklady
    • NL = 44 080 000 Kč / 80 000 ks = 551 Kč/ks
    • CL = 19 920 000 Kč / 20 000 ks = 996 Kč/ks
  • Prodejní ceny
    • NL = 600 Kč
    • CL = 1420 Kč
  NL CL
Výnosy 600 1420
Náklady 551 996
Zisk 49 424
Ziskovost 8,2% 29,9%

Zpřesnění nákladového systému

  1. Návrh produktů a procesu
    Design department navrhuje přípravky/formy a definuje potřebné procesy (detaily výrobních operací).
  2. Výrobní operace
    Čočky jsou vylisované, upravené, vyčištěné a zkontrolované.
  3. Expedice a distribuce
    Hotové čočky jsou zabaleny a poslány různým zákazníkům.

Cíl 3: ABC kontra tradiční rozpočtování režie

Princip Activity-Based Costing System

  • Základní nákladové objekty
    • činnosti ==> náklady činností
  • Přiřazení ostatním nákladovým objektům
    • náklady produktů
    • náklady služeb
    • náklady zákazníka

Klíčové aktivity v T-Optika s.r.o. 

  • Návrh produktů a procesů
  • Seřízení vstřikolisů
  • Provozování strojů při výrobě čoček
  • Údržba a čištění forem
  • Sestavení expedičních dávek z hotových čoček pro distribuci
  • Distribuce klientům
  • Administrace a řízení všech procesů
  NL CL
Vyrobené množství 80 000 20 000
Ks/výrobní dávka 250 50
Počet výrobních dávek 320 400
Seřizovací čas na dávku 2 hod 5 hod
Celkem seřízovací čas 640 2 000
Náklady seřízení celkem 4 092 000 Kč
  • Seřízovací náklady na hodinu seřízování
    • 4 092 000 Kč / 2 640 hod = 1 550 Kč/hod
  • Seřizovací náklady na hodinu přímé práce (výrobní čas)
    • 4 092 000 Kč / 50 000 hod = 81,84 Kč/hod

Alokace s využitím přímé práce:

  • ​NL: 81,84 Kč/hod *  36 000 hod = 2 946 240 Kč
  • CL: 81,84 Kč/hod *  14 000 hod = 1 145 760 Kč
  • Celkem: 4 092 000 Kč

Alokace s využitím hodin seřízení

  • NL: 1 550 Kč/hod * 640 hod = 992 000 Kč
  • CL: 1 550 Kč/hod * 2 000 hod = 3 100 000 Kč
  • Celkem: 4 092 000 Kč

4 úrovňová hierarchie nákladů

Hierarchie nákladů

  • Nákladová hierarchie je kategorizace nákladů do různých nákladových kategorií ("cost pools")
  • Základna pro alokaci nákladů ("cost allocation bases")
  • Stupeň obtížnosti v stanovení vztahu příčina-následek

ABC běžně používá 4 úrovně nákladové hierarchie k identifikaci základny pro alokaci nákladů:

  1. nákladová základna výstup (Output Unit-level Costs)
  2. nákladová základna dávka (Bath-Level Costs)
  3. náklady podpory produktu (Product-Sustaining Costs)
  4. náklady podpory zařízení (Facility-Sustaingin Costs)

1. nákladová základna výstup (Output Unit-level Costs)

Toto jsou zdroje obětované aktivitám vykonaným pro každou individuální jednotku produkce/služby:

  • energie
  • opotřebení strojů (odpisy)
  • opravy

2. nákladová základna dávka (Bath-Level Costs)

Toto jsou zdroje obětované aktivitám vztaženým k skupině jednotek produkce/služby spíše než ke každé individuální jednotce produkce/služby

  • seřízovací čas (hodiny)
  • náklady pořízení/dodání

3. náklady podpory produktu (Product-Sustaining Cost)

Toto jsou zdroje obětované na činnosti podporující individuální produkty/služby

  • náklady návrhu (Design Costs)
  • náklady přípravy výroby (Engineering Costs)

4. náklady podpory zařízení (Facility-Sustaingin Costs)

Toto jsou zdroje obětované na činnosti, které nemohou být přiřazeny individuálním produktům/službám, ale podporují organizaci jako celek.

  • Obecná správa
    • nájem
    • zabezpečení objektu

cíl 5: ABC náklady produktů/služeb

Krok 1: Identifikuj nákladové objekty:

 
  • NL (normální čočky)
  • CL (komplexní čočky)

Krok 2: Identifikuj přímé náklady prodktů

  • přímý materiál
  • přímá práce
  • údržba a čištění forem

Náklady čištění a údržby jsou přímé náklady výrobní dávky (3 600 000 Kč)

Proč? ==> Protože se tyto náklady skládají z platů dělníků za čištění forem po každém běhu výrobní dávky čoček.

Popis Kategorie Kč
NL  - normální čočky
přímý materiál ks 15 200 000 
přímá práce ks 8 000 000
čištění a údržba dávka 1 600 000
celkem   24 800 000
 CL  - komplexní čočky
přímý materiál ks 9 200 000 
přímá práce ks 2 600 000
čištění a údržba dávka 2 000 000
celkem   13 800 000

Krok 3: Vyberte základnu alokace nákladů

Činnost Nákl. hierarchie Náklady celkem
Návrh podpora produktu 4 500 000 Kč
Seřízení úroveň dávky 4 092 000 Kč
Operace úroveň jednotky 6 375 000 Kč

Krok 4: Identifikuj nepřímé náklady spojené s každou základnou

  • Vzniklé režie jsou přiděleny aktivitám v možném rozsahu...
  • ...na základě vztahu příčina následek.

Krok 5: Spočítej sazbu na jednotku (rate per unit)

  NL CL Celkem
seřízení (hod) 640 2 000 2 640
 4 0920 000 Kč / 2640 hod = 1 550 Kč/hod

Krok 6: Spočítej nepřímé náklady alokované produktům

  • NL: 1 550 Kč/hod * 640 hod = 992 000 Kč
  • CL: 1 550 Kč/hod * 2 000 hod = 3 100 000 Kč
  • Celkem: 4 092 000 Kč

Krok 7: Spočítej náklady produktu

  • NL a CL vykazují 3 kategorie přímých nákladů
    •  přímý materiá
    • přímá práce
    • údržba a čištění forem
  • NL a CL vykazují 6 kategorií nepřímých nákladů
    • návrh
    • seřízení vstřikolisů
    • výrbní operace
    • příprava expedice
    • distribuce
    • administrace

cíl 6: ABC system

  • ABM (activity based management)

abc*1

1. Identify all of the activities needed to produce a product or service

The first step in using activity-based costing is to list all of the activities necessary in order to create your product. Be sure to include both direct expenses such as materials, as well as indirect expenses such as utilities and rent. Here are some examples of activities to include:

  • Purchasing goods and materials to be used in production
  • Setting up machinery and equipment
  • Running machines
  • Product assembly
  • Quality control
  • Filling orders
  • Customer service

For instance, purchasing goods would include the hours that a purchasing clerk works, the time spent on creating purchase orders, as well as materials received and stored.

It would also include the number of parts or materials that are purchased. Remember that any of the activities you identify will need to have a cost assigned.

2. Separate each activity into its own cost pool

After you’ve identified all of the activities necessary to create a finished product, you will need to determine the overhead costs that are associated with each activity.

For instance, the utility cost of running production machines would be included in the running machines cost pool. In order to use activity-based costing correctly, you will need to calculate the cost for each activity identified in Step 1 in order to determine costs.

Here are some examples of some of the cost pools that would be associated with the activities listed in Step 1.

ACTIVITY RELATED COSTS
Purchasing goods Creating purchase orders for materialsReceiving and stocking materialsSalaries of receiving personnel
Running machines Setting up machinesCost of repairing machinesRoutine maintenance of machinesInsurance costs of running machinesUtility cost of running machines
Filling orders Moving products from productionCost of shipping materialsSalaries of order fulfillment personnel

3. Assign a cost driver for each activity

Each cost pool has to have an associated cost driver. If you choose to use activity-based costing, it cannot be properly implemented without the assignment of cost drivers. For instance, a cost driver for product assembly could be the number of products assembled, the number of hours shipping and receiving clerks work, or the number of hours a machine runs.

4. Calculate predetermined overhead rates

The next step is to divide your total estimated overhead costs by the cost pool drivers that you’ve assigned. The formula for determining the cost driver rate is:

Total Cost Pool Overhead ÷ Total Cost Driver

For instance, the salary of your order fulfillment clerk is $35,000 a year, and your clerk worked a total of 1,500 hours during the year. The formula for determining the overhead rate for direct labor is to divide the clerk’s salary by the number of hours worked:

$35,000 ÷ 1,500 = $23.33

5. Calculate overhead based on cost drivers

Your order fulfillment clerk worked a total of 500 hours filling orders for a particular product. The formula for calculating overhead is:

Cost Driver Rate x Cost Driver = Overhead Cost

That means that if your clerk worked for 500 hours to fulfill orders for this product, the overhead cost would be $11,665.

500 x 23.33 = $11,665

Using the ABC allocation rate formula, you can now allocate this amount to the final cost of producing the product.

 
2007 - 2024 © small logo Ing. Vladimír Volko - poradenství pro zvyšování výkonnosti podniku